Vzpomínka na zítřek 2/2 18+

19. ledna 2012 v 21:57 | Extasy |  FAN FICTION
Pokračování jednodílky Vzpomínka na zítřek nás přenáší do už poněkud erotičtější dimenze, proto jsem název doplnila o upozornění 18+
Pokud jste se prokousali až sem, bude pro vás, polykače yaoi/slash tenhle druhý díl zaslouženou odměnou, tedy doufám:-)
Předem děkuji za případné komentáře, určitě hodně potěší...

zdroj obrázku: AYATAIBONO.deviantart.com


Jeho kroky vedly do ložnice, což byla jediná místnost, do které Changmina předtím nevzal. Z jednoho prostého důvodu. Sváděla k neřestným myšlenkám!


Už když Changminovi volal, aby domluvil tuhle schůzku, měl jasnou představu jak chce, aby celý večer probíhal, rád měl věci naplánované. V první řadě bylo hodně obtížné se bývalému kolegovi dovolat, jelikož si po rozpadu skupiny on i Yunho změnili telefonní čísla. Byla to nějaká dobrá duše z bývalého managmentu, která mu nové Changminovo číslo sehnala. Pochopitelně byl Changmin zprvu v šoku, když uslyšel ve svém telefonu Jaejoongův hlas, ale naštěstí na schůzku přistoupil.
Jae s ním chtěl všechno probrat, říct mu, jak se cítí a urovnat spory o kterých všichni tvrdili, že vlastně vůbec neexistují. Pak mělo dojít na to hlavní... přinutit Changmina vzpomínat a vytáhnout z jeho potlačované paměti důkaz o tom, že dva roky nemůžou otupit tak silný cit, jaký mezi kluky ve skupině byl. A v neposlední řadě šlo o ně dva. Každý kdo skupinu znal se ve většině případech setkal s fikcí s názvem YunJae, ale ve skutečnosti to bylo úplně jinak. Dva největší rivalové, nejmladší Changmin a nejstarší Jaejoong k sobě chovali skryté city. Tak moc skryté, že o nich navzájem nevěděli...

"Neodešel jsem..." Changmin vstoupil opatrně do ložnice a přeměřil si Jaejoonga ležícího na posteli krátkým, ovšem důrazným pohledem. Jae měl pokrčenou jednu nohu a protější rukou si podpíral hlavu, kterou na něj při jeho vstupu líně otočil. Pak zavřel oči a vrátil ji zpátky.
"Jde ti o to nás všechny stmelit, nebo jen o nás dva?" zeptal se Changmin přímo a nervózně si při tom přešlápl. Nějak se mu zatím nechtělo do ložnice vstupovat úplně, když stál pořád u dveří, cítil se ještě relativně neohrožený.
"Znáš mě, jsem hodně náročný člověk! Takže mi jde o obojí, ale pochybuju, že kdybych začal od začátku řešit nás dva, dostali bychom se pak ještě ke skupině!" řekl Jae, aniž by se při tom jakkoliv pohnul, nebo na Changmina podíval. Stále měl zavřené oči.

Changmin se osmělil udělat další krok, zrovna když mu kolem nohou proběhla JiJi. Chtěl na ní zavolat, ale včas se ovládl. S ní se pomazlí později.
"Vždycky jsem obdivoval tu tvojí sebedůvěru!" zavrtěl Changmin hlavou. To už Jaejoonga donutilo se na něj podívat. Zvedl se při tom na lokty.
"A já vždycky nechápal, jak se tak dokonalý člověk jako ty dokáže tolik podceňovat!"
"Už to nedělám!" ohradil se Changmin.
"Ne?!" Jaejoong se zadíval před sebe jako kdyby nad něčím uvažoval a pak se vrátil očima k Changminovi. "...ale co se týče mě, pochybuješ o sobě!" dodal.
"Nějak mi ještě nebylo řečeno, co se po mě chce!"
"Náznaky nestačily?" zvedl zvědavě obočí, načež Changmin udělal k posteli další nejistý krok. Pak další a nakonec si na ní sedl k Jaejoongovi zády.
"Asi jsem si je nechtěl připustit!" přiznal poraženě a svěsil při tom hlavu mezi ramena. Z Jaejoongova pohledu vypadal jako raněný pes.
"To už zní rozumněji... proč?" i tak mu to nehodlal usnadňovat. Celé ty dva roky na něj myslel, trápil se, neexistovalo nic, co by mu pomohlo zapomenout. A nejhorší bylo vidět Changmina dospět, aniž by tomu byl osobně přítomen. Vidět ho zářit, získávat tvrdé mužské rysy v obličeji i na těle a smiřovat se s tím, že mu nic z toho nikdy patřit nebude.

"SM..." začal Changmin nejistě a když za sebou uslyšel nesouhlasné zafunění, raději přestal.
Pokusil se vrátit v paměti zpátky. Asi týden před tím, než všechno kolem jejich rozchodu vypuklo si ho vzal Jaejoong stranou, aby mu řekl že ho má rád. Normálně si takové věci kluci říkali otevřeně, přede všemi, Changmina skutečnost, že to Jae udělal v soukromí mezi čtyřma očima vyděsila. Tak moc, že se stáhl. A aféra s rozpadem k tomu pochopitelně ještě přispěla. Pak už šlo všechno tak rychle, že na nějaké citové výlevy nebyl čas.

"Jak se ti podařilo sehnat moje číslo?" zeptal se bezmyšlenkovitě.
"Co?" tohle Jae tak trochu nepochopil.
"No, kdo ti ho dal?"
"A záleží na tom?" zamračil se Jaejoong. Sledoval Changminova záda a usilovně přemýšlel, kam tímhle míří.
"Záleží na tom, jak dlouho už usiluješ o to se se mnou setkat, možná bych to odhadl podle toho, od koho jsi to číslo chtěl získat a..." než stačil dopovědět celou svou myšlenku, chytil ho Jae za ruku a vtáhl ho do středu postele. Rychle si ho otočil k sobě a položil mu dlaně na ramena.
"Myslel jsem si, že důkazy vyžaduješ z nějakého principu, ale ty jsi jimi přímo posedlý!" lehce s ním zatřásl, hned na to jeho dlaně vyjely k Changminovým tvářím a zajaly je.
"Když jsem ti před dvěma lety v naší šatně řekl, že tě mám rád, myslel jsem to přesně tak jak jsem to řekl. Když jsem na tebe bez mála dva roky scháněl nějaký kontakt, celou tu dobu jsem na tebe pochopitelně myslel a když jsem tě u sebe v obýváku sváděl, dělal jsem to proto, že jsem tě chtěl, víc příležitostí říct ti, nebo naznačit co k tobě cítím jsem bohužel neměl, ale jakákoliv by se naskytla, využil bych ji!" Jaejoong měl co dělat, aby uklidnil svůj rozbouřený dech. Copak to Changminovi pořád nedocházelo?

"Teď jsme ale ve slepé uličce..." zhrozil se Changmin, předchozí Jaejoongova slova vstřebával poněkud pomaleji, ale dost se obával toho, co s ním jejich pravý význam udělá, až z nich jeho mozek vytvoří jednu velkou nezvratitelnou skutečnost.
"Jakto?" Jae se zatvářil bolestně, už to totiž vypadalo, že s tímhle beranem opravdu nehne.
"Neřekli jsme si to, když jsme byli pod SM oba dva, protože by to byl problém. Teď jsi to řekl ty mě, protože už pod SM nejsi, ale já ano. Takže já ti to říct nemůžu!" posmutněl Changmin.
"A co mi nemůžeš říct?" zajímal se Jae.
"No že jsem do tebe taky zamilovaný!" vyhrkl Changmin tak rychle, jako kdyby se bál, aby ho někdo nepředběhl.
"No vidíš, právě jsi to řekl" Jae byl jen krůček od pořádného záchvatu smíchu, i když ještě víc ho zachvátil příval opravdového štěstí a radosti.
Bez jediného dalšího slova si Changmina přitáhl k sobě a pevně ho objal. V první chvíli se mu chtěl Changmin vytrhnout, byla jedna věc říct to a druhá dát o tom vědět světu, ale nakonec si svoje prostesty rozmyslel a ochotně ovinul Jaejoongovi ruce kolem krku.

"Víš proč tu dneska jsi?" zeptal se ho Jae šeptem. Changmin pouze přikývl.
"Musel jsi s tím počítat, když sis místo domovních dveří vybral ty do mojí ložnice" zavrněl mu Jaejoong do ucha.
"I kdybych zapochyboval, došel bych maximálně k výtahu!" odvětil Changmin oddaně a přitom zajel Jaejoongovi prsty do vlasů. Lehce za ně zatahal, zatímco Jae vstřebával, jak se mu tenhle drsný dotek rozlévá do celého těla v podobě neuvěřitelně smyslného pocitu. Odtáhl se od něj a na několik vteřin se mu zadíval do očí, pak chytil Changmina za bradu a zvedl ji. Když se přiblížil k jeho tváři, nejprve ji pohladil nosem. Odměnou mu byl letmý polibek na víčko. Zaměřil se na druhou tvář, po které přejel svými rty. Do poslední chvíle se snažil ovládat, protože jakmile by Changmina začal líbat naplno, už by nebylo cesty zpátky. Bohužel nebo bohudík to za něj vyřešil právě on. Znovu vjel Jaejoongovi prsty do vlasů a přitáhl si jeho obličej ke svému tak blízko, že nešlo couvnout. Okamžitě se zmocnil jeho rtů a velice lehce proklouzl jazykem do Jaejoongových úst, kde vyhledal svého protivníka, aby ho tvrdě dobyl.

Jejich polibky podněcované vzrůstající touhou a chtíčem nebraly konce. Několikrát povalil na postel Jae Changmina, pak byl pro změnu připoután k posteli Changminovým tělem on, laskaly svá těla vzájemnými více či méně drsnými doteky nedočkavých prstů, než skončila trička obou na zemi vedle postele.

"Bože, vypadáš úžasně..." povzdychl si Jaejoong trpce, když se jeho oči kochaly pohledem na perfektně vypracované Changminovo tělo ležící pod ním. Jeho kůže bez jediné chybičky a dvě sladce růžové bradavky lákaly k ochutnání. Sám sebe trápil tím, že se dokázal nekonečnou chvíli na ten živý zázrak jenom dívat, možná že tím trápil i Changmina, který ale nehybně ležel, ruce zakleslé v Jaejoongových vlasech, vychutnávajíc si jeho pohled plný touhy, vděčnosti a pýchy. Na nic jiného se nezmohl, protože jím byl natolik očarovaný, že by takhle mohl strávit klidně i celou noc. Nechat se přivést k samotnému vrcholu rozkoše jen Jaejoongovým pohledem.

Přesto jeho ruce sjely přes Jaejoongův krk k zádům a pohladily je po lopatkách, pak nabraly směr podél páteře, dokud se nezasekly o pásek Jaejoongových džínsů. Snad to byl pro Jae ten správný signál, protože se okamžitě přitiskl svým horkým tělem k Changminovi a zabořil obličej do jeho krku. Odhodlaně udělal vedle silně pulsující tepny malou avšak dobře viditelnou značku a začal postupovat dolů.
Ochutnal jazykem snad každé místečko, které ho na cestě k nejsladšímu bodu potkalo. Napnutou kůži na klíčních kostech i tu jemnou v prohlubních nad nimi, oba vypracované tvrdé polštáře s jejich maličkými sametově hebkými vrcholky, kterým věnoval o něco víc pozornosti, protože ve chvíli kdy se jednoho z nich dotkl špičkou jazyka, tak se Changminovo tělo napnulo k prasknutí. Nic ho v tu chvíli nedokázalo vzrušit a rozněžnit víc, než reakce toho krásného těla na jeho doteky.

Postupně začínal vnímat i stále silnější povzdechy, které k němu při každém jeho nájezdu jazykem doléhaly. Zařezávaly se mu do uší, ale tak příjemně, že měl pocit, jako kdyby slyšel nějakou rajskou hudbu. Když se pustil se svými rty na další průzkum Changminova těla, mačkání jeho vlasů nabíralo na intenzitě, zvlášť když jazykem obkroužil mělkou prohlubeň ve středu jeho plochého břicha a pak zamířil nemilosrdně dolů. Zarazil se bradou o pásek Changminových kalhot a na okamžik vzhlédl vzhůru.

To co viděl mu absolutně vyrazilo dech. Changminova hlava byla zakloněná, ústa široce otevřená a víčka pevně stisknutá k sobě. V ten okamžik si byl jistý tím, že nic krásnějšího, než takhle oddaný obličej rozkoši jím způsobované ještě v životě neviděl. Zase by se tím pohledem nejradči kochal třeba celou noc, kdyby se jeho chuťové smysly nedožadovaly toho, co silně tlačilo zespodu na jeho bradu. Během několika vteřin uvolnil knoflík i zip a téměř bezohledně sevřel mezi prsty Changminovu erekci. Ložnicí se prohnal tak hlasitý povzdech, že mu z toho naskákala po celém těle husí kůže.

"Joon-gie..." Changminovy prsty opustily Jaejoongovy vlasy a křečovitě sevřely přikrývku pod ním. Bylo mu jasné proč. Kdyby ho Changmin pořád držel, vytrhal by mu je. Jae vnímal svůj zrychlený dech, přibližoval se tempu dechu jeho milence. Jen malou chvíli jím působil na špičku Changminova penisu, než ji něžně políbil a obkroužil jazykem. Ihned v ústech ucítil jeho dokonalou chuť, ze které měl pocit, že se jí nikdy nebude moci nabažit.
Zatímco jen letmo líbal Changmina na citlivou jemnou kůži, stahoval mu dolů kalhoty, pak v prstech sevřel zatnuté svaly na jeho hladkých štíhlých stehnech a přijal do svých horkých úst co nejvíc z jeho sametové erekce. Ucítil na svých ramenou Changminovy ruce, hladily ho a přitom se třásly. Pak se přesunuly opět k jeho vlasům, ale tentokrát je nezačaly drtit mezi prsty, láskyplně se jimi probíraly a laskaly je.

"Joongie, pojď sem!" uslyšel nad sebou rozechvělý Changmingův hlas. Naposledy ho líbnul na podbřišek a třením svého těla o jeho se vysoukal nahoru.
"Ano, Min?" Jae objal Changmina kolem pasu a věnoval mu krátký, ovšem intenzivní polibek.
"Pomiluj se se mnou..." pronesl Changmin zastřeným hlasem, jeho oči byly stále zavřené.
"Mám to v plánu!" pousmál se Jae. Na okamžik mu přišlo, že je Changmin mimo, jakoby v transu, ale totéž mohl říct i sám o sobě, však co s ním ten kluk prováděl se ani nedalo popsat slovy.
"Ne až za pár minut, myslím teď... nenatahuj to prosím!" škemral Changmin a poprvé za celou tu dobu, co ho Jaejoong mučil svou spalující vášní otevřel oči.
"Chtěl jsem si s tebou ještě chvíli hrát, víc jak pár minut!" posteskl si Jae na oko, ale než stačil Changmin protestovat, umlčel ho dalším hlubokým polibkem a jemným kousnutím do jeho smyslného spodního rtu. Skoro při tom nepostřehl, že se mu Changmin pokouší rozepnout knoflík na kalhotech. Možná by se mu to i podařilo, kdyby k sobě nebyli tak přilepení.

Jae se zvedl na ruce, pak obratně seskočil z postele a v rychlosti ze sebe svlékl svoje kalhoty i spodní prádlo. Za celou tu dobu nespustil z nahého Changmina svůj pohled, ani když sáhl za sebe do zásuvky nočního stolku a vytáhl odsud malou nenápadnou lahvičku. Oči jeho milence se při tom o něco málo rozšířily, mohl v nich vidět neskrývané obavy smíchané s nedočkavostí. Sedl si zpátky na postel a podal Changminovi ruku, který ji okamžitě přijal. Hned na to byl vytažen do sedu.

Jae objal Changmina kolem pasu a přitáhl si ho k sobě do klína. Bez jediného slova se přisál k jeho rtům a zatímco je líbal, hladil Changmina po zádech, přitom záměrně postupoval dolů. Pak jej o něco něžněji pohladil v prohlubni mezi půlkami. Changminovy boky se automaticky přitiskly víc k jeho už neskutečně vzrušenému klínu, který jakoby křičel po divoké slasti a rychlém uvolnění. Druhou rukou vymačkal z lahvičky na prsty pár kapek voňavého hladkého gelu a těmi pak zamířil k citlivému místu.
"Joongie..." vydechl mu Changmin do rtů a na okamžik zaklonil hlavu. Cítil to, velice intenzivně. Jak se do něj Jae noří, připravuje si ho a přitom se snaží odpoutat od té prvotní bolesti jeho pozornost svými nekonečnými polibky. Nemohl v tu chvíli tušit, že Jae trpí úplně stejně. Měl pocit, že mu každou chvíli exploduje celé tělo. Tepalo mu ve spáncích, do očí se vkrádaly nevysvětlitelné slzy a jeho slabiny byly čím dál víc citlivější na jakýkoliv dotek, stačilo, když se mu Changmin jen trochu zavrtěl v klíně, nedej bože, když se začal sám přirážet na jeho prsty.

Aniž by na to Changmina upozornil, pevně ho chytil kolem pasu a vyzvedl ho. Druhou rukou bez zaváhání našel jeho vlhký bod a pak do něj na jediný ne moc jemný příraz vstoupil.

V první chvíli si myslel, že se s ním třese postel, jenže pak mu došlo, že se takhle chvěje v jeho náruči Changmin. Klepal se, přerývavě oddechoval, než si s bolestným výrazem v obličeji skousl spodní ret.
"Mám přestat?" zeptal se ho Jae roztřeseným hlasem. Sotva by byl ale schopný udělat to, kdyby Changminova odpověď byla kladná. Jeho vzrušení už bylo moc daleko od startu a velice blízko u cíle, nešlo se vrátit.
"Ne..." zachraptěl Changmin a v další vteřině zajal Jaejoongovy rty svými. Sám se nadzvedl a pak už o něco jemněji přimáčkl boky k Jaejoongovi. Stačilo pár takových pohybů a jejich tření se ustálilo nejprve na líném tempu, než se intervaly mezi jednotlivými přírazy začaly zmenšovat.

Jejich těla se leskla potem, svaly napnuté, ve tvářích obou mužů se zračila neutuchající touha a rozkoš z právě prožívaného milostného aktu, který rozhodně nebyl posledním. Ne, po tom všem, co si ten večer řekli. Jaejoongovy ruce klouzaly po Changminových zádech a co chvíli sevřely jeho pevný zadek. Pak se jedna z nich přesunula do milencova klína a začala intenzivně třít jeho napnutou erekci. Pouhou minutu předtím, než oba dosáhli vytouženého orgasmu, který na okamžik vyřadil jejich rozumové vnímání z provozu.
Hned na to Jaejoong Changmina pevně objal a svalil se s ním na postel, vnímajíc jeho rozbouřený dech a neklidné srdce, až neuvěřitelně harmonicky sladěné s jeho vlastním...

"Tobě šlo jenom o tohle, že jo!" uhodil Changmin na Jae, když leželi naproti sobě v posteli. Dobrých pět minut předtím se na sebe jenom dívali, jako kdyby nemohli uvěřit tomu co se právě stalo a zároveň se kochali úžasným pohledem na dokonalost toho druhého.
"V první řadě... mi šlo o to, že mám za dva měsíce narozeniny. Museli jsme to všechno probrat, abys pochopil o co mi jde, co se týče skupiny. Teď budeš mít dostatek času přesvědčit Yunha, aby se zúčastnil mojí párty, tam už ho snad přesvědčím já, že je zbytečné, abychom se vzájemně vyhýbali, všichni!" vysvětlil Changminovi co nejstručněji svůj záměr.
"A my dva?" vrátil se Changmin k předchozímu tématu. Určitě ho nechtěl opustit. Svým způsobem se ptal v žertu, i tak ho zajímalo co s nimi bude.
"No... nějaký ten rok už jsem do tebe blázen, takže pokud jde o mě, budu tam, kde mě budeš chtít" pousmál se Jae a Changmin na okamžik zavřel zasněně oči.
"Představuju si tě v kuchyni u linky, jak mi připravuješ nějaký dobrý jídlo!"
"Přirozeně!" protočil Jae panenky, ale hned na to natáhl k Changminovi ruku a přitáhl si ho k sobě.
"Nechci ti komplikovat život, nikdo na tohle není připravený, snad kromě nás dvou. Věřím, že si dokážeme najít soukromí, abych mohli být občas spolu, jen my dva, ale jenom pokud to tak chceš!" letmo políbil Changmina na rty.
Čekal opět nějakou vtipnou narážku, na které byl Changmin expert, ale jeho odpověď ho natolik vykolejila, že se zmohl jen na to, aby stihl zamáčknout slzu.
"Chci s tebou být každou minutu svého volného času a udělám pro to maximum!" pronesl Changmin naprosto vážně.
"Min..." zašeptal Jae, když se mu podařilo spolknout ten těžký knedlík, co se mu usídlil v krku. Možná že Changmina miloval, ale rozhodně nebyl připravený na takový silný příval citu, který naplnil každý kousíček jeho těla. Ne ve chvíli, kdy už se pomalu vzdával svojí naděje.
Chtěl Changmina znovu políbit, jenže ho právě on zadržel dlaní na jeho hrudi.
"Ale teď mám hlad..."

Vteřinu na to byl vystrkán z postele bez možnosti se do ní vrátit bez pořádné pozdní večeře. Však Changminovi muselo pekelně vyhládnout....

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sayori Choagin Sayori Choagin | 19. ledna 2012 v 22:37 | Reagovat

Bože...tu doslova slintám..nádhera :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama